Ghrelin je hormon produkovaný hlavně v žaludku, i když se také nachází v menší míře v některých dalších tkáních a orgánech, jako jsou slinivka, střeva a hypofýza. Byl poprvé objeven v roce 1999 a je známý svou úlohou v regulaci hladu a energetického metabolismu.

Funkce ghrelinu

• Regulace hladu:
  
  Ghrelin je známý svou schopností stimulovat chuť k jídlu. Když hladovíme, hladiny ghrelinu v krvi stoupají, což signalizuje mozku, že je třeba přijmout potravu. Tento mechanismus je jedním z klíčových faktorů regulujících náš příjem potravy.

• Regulace energetického metabolismu:
  
  Ghrelin má také vliv na energetický metabolismus tím, že stimuluje uvolňování růstového hormonu (GH) z hypofýzy, což může mít vliv na metabolismus tuků, svalů a kostí.

• Stimulace trávení:
  
  Ghrelin může stimulovat sekreci žaludeční kyseliny a motilitu žaludku, což podporuje trávení potravy.

• Regulace spánku:
  
  Některé studie naznačují, že ghrelin může mít vliv na regulaci spánku a bdění. Vyšší hladiny ghrelinu byly spojeny se zkrácením doby spánku.

Vliv na zdraví

• Regulace hmotnosti:
  
  Ghrelin hraje důležitou roli v regulaci hmotnosti tím, že ovlivňuje chuť k jídlu a energetický metabolismus. Nerovnováha v hladinách ghrelinu může pravděpodobně přispět k různým problémům spojeným s hmotností, jako je obezita nebo anorexie.

• Regulace glukózy:
  
  Ghrelin může mít také vliv na regulaci hladiny glukózy v krvi. Vyšší hladiny ghrelinu byly spojeny s inzulinovou rezistencí a sníženou glukózovou tolerancí.

• Psychické zdraví:
  
  Některé studie naznačují, že ghrelin může hrát roli v regulaci nálady a emocí. Nižší hladiny ghrelinu byly spojeny s depresí a úzkostí.

Regulace hladiny ghrelinu

Hladovění: Hladovění zvyšuje hladiny ghrelinu.

Jídlo: Po jídle hladiny ghrelinu klesají.

Spánek: Nedostatek spánku může vést ke zvýšení hladiny ghrelinu.

Stres: Stres může ovlivnit hladiny ghrelinu pravděpodobně oběma směry.

Hormony: Ghrelin je ovlivněn dalšími hormony, jako je inzulin a leptin.

Ghrelin je důležitý hormon ovlivňující naše chování ohledně jídla a energetický metabolismus, a jeho nerovnováha může mít vliv na zdraví a metabolickou homeostázu. Jeho působení na náš organizmus a celkové zdraví je stále vědecky zkoumáno a očekáváme se zaujetím nové studie na toto téma. Předpokládá se, že by výzkumy mohly pomoci lépe pochopit fungování našeho metabolismu a především jeho individuality a rozdílnosti u specifických osob.